Co všechno si zabalit na vícedenní trek? Na tom asi není nic těžkého, ale co když ho jdete se dvěma malými dětmi – to je teprve oříšek. V mém případě to bylo hodně o škrtání v seznamu, a tak tento článek neslouží jako doporučení, co si s sebou vzít, ale co všechno jsme na náš přechod potřebovali my a co nám naopak chybělo. Pokud se inspirujete, budu ráda.
Jelikož jsem šla sama s dětmi (4 a 2,5 roku) a měla jsem v plánu spát a jíst venku, bylo jasné, že půjdeme na těžko. Pro zbytečnosti nebylo místo.
Celkovou hmotnost našeho nákladu jsem si ani netroufala odhadovat. Vím ale jistě, že překračovala maximální nosnost vozíku.
Naše vybavení a potřeby jsem rozdělila do několika skupin, ve kterých se ještě podrobněji rozepíšu.
1. Nejdůležitější vybavení na cestu
- kočár
- batoh
- spacáky
- karimatky
- stan/plachta/podložka
- boty
Možná se budete divit, že za nejdůležitější věci na naší výpravě považuju výše zmíněné, ale je to tak. Do sportovního kočáru značky Croozer se vešly dva spacáky, stan, dvě karimatky, jídlo, voda a další drobné vybavení jako například ešus, pumpička, lékárnička, pláštěnky apod. Dokonce se do něj vlezly obě děti a přitom je původně pro jedno dítě. Mám ho z druhé ruky, možná třetí, ale jistě toho s námi ještě hodně odjezdí. Batoh, to je prostě věc, kterou nesmíte podcenit. Já si nechala poradit od Davida z travelight.cz, který mi doporučil tento 44 litrovej batoh. Díky za něj, protože má spoustu vychytávek a na zádech jsem téměř nevěděla, že něco nesu.
Přiznám se, že spaní jsem trochu zadrbala. Ve snaze snížit hmotnost, ale i objem všech věcí, jsem spíše koukala na váhu než na funkčnost. Jeden dětský spacák byl do horských chladných podmínek nevhodný, a tak se stalo, že se párkrát Dášenka vzbudila a třásla se zimou. Na tohle dám příště pozor a raději se pronesu. Spacáky jsme pořizovali u malého dobrodruha a za mě doporučuji tenhle. V batohu jsem měla zbytek věcí, hlavně oblečení pro všechny, spacák, jídlo, techniku, mapy a další drobnosti. Karimatky jsme měli samonafukovací. Úžasná věc a navíc ušetří spoustu místa. Jen pozor, soustřeďte se při výběru i na tepelný odpor. Stan byl vypůjčený. Už si ani nevybavuji značku, jen vím, že vážil 3,2 kg. Sloužil i jako podložka, když jsme spali na zastávce, takže nebylo potřeba brát s sebou ještě plachtu. Pro příště ale musím vymyslet jinou variantu. Tuhle těžkou a velkou věc jsem měla tolikrát sto chutí zahodit někde v lese,
No a poslední, hodně důležitou věcí, jsou boty. Obě děti měly barefoot plné boty a já měla jedny ručně vyrobené bosošlapky a běžecké boty. Bosošlapky jsou fajn do té doby, než jdete z prudkého kopce a musíte brzdit svou vahou a ty sportovní boty byly opravdu na nic, chvílemi jsem přemýšlela, že si z boku vyříznu dvě díry. Ne že by se v tom nedalo vůbec chodit, ale bylo to nekomfortní. Moje malíčky by mohly vyprávět. Dětské nohy byly naopak v pohodě, a že se něco nachodily. Jejich prsty měly v botách dostatečný prostor.
2. Oblečení
Já: jedno tílko, jedno tričko s krátkým a jedno s dlouhým rukávem, mikina a softsheelka, jedny kraťasy, jedny normální a zateplené legíny, spodní prádlo (nejlépe staré, které se pak rovnou může vyhodit po cestě do koše). Merino multifunkční šátek. Jedny bosošlapky a sportovní boty.
Děti: Každý měl jedno triko s krátkým a dlouhým rukávem, jednu mikinu a bundu. Jedny kraťasy, tepláky a holka ještě legíny. Barefoot plné boty. Pokrývku hlavy proti sluníčku a čepice do zimy. Spodní prádlo.
3. Ostatní vybavení a jídlo
Ostatní vybavení je na zvážení každého. Co se hodí mě, nemusí se hodit tobě. Takže jsme s sebou netáhly žádné hračky, ty hravě nahradily přírodní materiály jako kamínky, klacky a podobně. Také jsme neměli skoro žádnou kosmetiku. Pojďte se tedy podívat, co vše jsme s sebou táhli.
- plechový hrnek – příště bych ho nebrala, využit jen jednou
- dvoudílný ešus
- 2x plastové skládací misky a příbor – skvělá věc pro děti, lehká a nezabírá místo
- vařič a bombu
- skládací flaška na pití
- malou motolékárničku
- nožík
- zapalovač a sirky
- dvě čelovky – nakonec jsme si vystačili s jednou
- světýlko na kočárek – dobrá věc, ale nakonec jsme ve tmě nechodili
- pumpička
- pláštěnky
- mapy KČT – taky bych příště nebrala
- dva gumicuky – nevyužito
- dětský batoh Boll
- polštářek do kočáru pro lepší pohodlí
- foťák, nabíječky a dvě power banky – příště bych ho nechala doma, zbytečná zátěž a nebyl ani čas ho vytahovat pořád z batohu
- jedna rychleschnoucí osuška
- výstražná vesta pro chůzi po silnici
- popruh pro připevnění kočáru k tělu
Co se týče kosmetických přípravků a hygieny, měli jsme jen kartáčky, pastu na zuby a dva toaletní papíry a MS kalíšek. Žádný sprchový gel ani opalovák, abychom neznečistili vodu. Deodorant ani repelent. Žádný jar nebo přírodní přípravek na mytí nádobí, vystačili jsme si pouze s vodou.
Jídla jsme ale měli až až. Když se to tak vezme, několik dní jsem s sebou tahala mrtvou zátěž, protože jsme to všechno nestačili konzumovat. Navíc jsem si ještě polovinu přivezla domů. Pro příště bych volila taktiku dokupovat jídlo po cestě. Voda je samozřejmostí, vezla jsem s sebou necelých pět litrů a příležitostně doplňovala po cestě. Pet lahve se ukázaly jako nejlepší a nejskladnější řešení. Ke snídani jsme pokaždé měli müsli z Janova pec, ale i kaši, sušenky a oříšky – opravdu výborné! Dále jsme s sebou měli kilovou přesnídávku, konzervu s tuňákem a obyčejné müsli tyčinky. U Malého dobrodruha jsme si vybrali sušené maso a několikero Adventure Menu.
4. Co bych pro příště udělala jinak?
V mém, troufám si říct, skromném seznamu bych ještě mohla škrtat. Co jsem ale nečekala, že budu muset několikrát denně nabíjet telefon. Není se čemu divit, od rána do večera jel na plné obrátky a moje dvě power banky nebyly tak výkonné. Takže do příští výpravy si musím pořídit nějakou nadupanou. Obuv, určitě barefoot! Dále pak vyřešit nějak spaní, skoro tři a půl kilovej stan už s sebou nepotáhnu. Nebrat si moc jídla, možná bych úplně vyřadila vařič a bombu. Foťák nechat doma.
Ještě bych zapomněla dodat, že jsme si naší cestu zaznamenávali do tohoto zábavného zápisníku se samolepkami, s sebou jsme měli asi šest pastelek, takže zase tak špatně na tom ty moje děti nebyly 😀
V poslední řadě bych ještě chtěla poděkovat všem, kteří se na naší cestě jakkoliv podíleli. Za všechny rady a tipy na cestu, za hlídání našeho pejska, e-shopům za rychlé vyřízení objednávek atd., děkuji mockrát:-)
Pokud máte nějaké otázky nebo doporučení, sem s nimi, ráda si je pročtu a pokud jste se nechali inspirovat k podobné cestě, napište, kam byste vyrazili vy 🙂